Život Sue

3. února 2012 v 16:18 | Aduška
Bylo to strašně vzrušující.. Běhám po zahradě, mamka se stará o mladší sestřičku, brácha je ve škole a táta je v práci.
Neměla jsem žádné starosti, snad jen ty nejmenší. Byla jsem veselá holčička, snad i roztomilá.
Najednou se zase vše začalo mlžit.. Mně pomalu docházelo to, že to byl zase sen.
Jeden z mnoha snů.. Z mnoha snů na toto téma..

Sestra mi vlítla do pokoje, a křičí na mě, abych vstávala.. Její hezký roztomilý hlas, přesto že je strašně štiplavý, mi připomněl ten sen.. Jak jsme zase jedna velká a šťastná rodina. Škoda že to je sen. Už je to rok, rok co nejsme velká a šťastná rodina. Rodiče se před rokem rozešli, a my jsme teď ve střídavé péči. Slyším hlas bráchy, jak křičí na sestru aby neječela. Je sobota, a my máme jet k babičce na návštěvu.. Vlastně né k babičce, k mamince mamčinýho přítele. Bydlí trochu daleko, takže musíme vstávat už v 6.00... Ještě v pyžamu a rozcuchaná, se dobelhám do kuchyně na snídani. Brácha už je převlíklí a akorát buzeruje ségru k tomu aby se převlíkla taky, protože lítá polosvlečená po celým domě. Mamčin přítel Will ještě spí. A kde je mamka? Nevím.. Povídám si sama pro sebe.. Jako by brácha slyšel moje myšlenky, protože mi hned řekl, že mamka je na nákupu.. Vzala jsem si míchaná vajíčka.. Ryanovi (bráchovi) jsem rovnou nandala taky, protože vím, že si opět nevzal snídani. To Will nemá rád. Slyším klíče v zámku.. ,,Asi už jde mamka.'' Řekla jsem.. Jako bych mluvila sama pro sebe.. Hlavně že se Sophia(sestra) vrhla na mamku div jí neporazila.. Ryan dojedl poslední sousto a přiběhl k mamce, aby jí pomohl s nákupem.. Chtěla jsem se jít převlíknout, ale nemohla jsem si nevšimnout, toho že Ryan má na zádech bílý flek. Upozornila jsem ho.. On na mě křiknul něco ve smyslu: Hlavně že ty nejsi převlíklá!. Nebo Něco takovýho.. Chtěla jsem ho upozornit ještě na jednu věc- ale to už mluvila mamka.. Vynadala Ryanovi za to, že má doma na hlavě čepici. No jo, přesně na to jsem ho chtěla upozornit.. Jeho styl který se víc podobá HipHopovému stylu se stejně sune blíže a blíže ke stylu diskanta.. A už je tu i Will, samozřejmě se nás nezapomene zeptat na to, jestli jsme snídali.. Všichni jsme poslušně odpověděli že ano.. Já už jsem se konečně šla převléknout.. Hledám klíč- nemůžu ho najít a chci se zamknout.. Vzdávám to. Jen ve spodním prádle, vybírám ze skříně trička- mám dilema.. V tu chvíli se rozletí dveře. ,,Sakra Ryane co tu děláš?'' Ptám se a jsem zaražená.. Koktavě řekl: Jj-j-já js-s-sem- já jsem n-n-ašššel - našel t-t-vůj kl-l-líč v m-mém-m p-p-pok-k-oo-j-j-ji.. Tady ho máš!'' A rychle zmizel.. Já jen nevěřícně zakrotila hlavou, ale byla jsem v pohodě.. Po pěti minutách jsem si vybrala triko.. Jdu do koupelny, abych se dala do hromady.. Začnu si čistit zuby. Když jsme si čistila zuby, slyším jak mi zvoní telefon.. Jak jsem se lekla tak jsem zahodila kartáček, zrovna z koupelny odešla mamka a jak zavřela a já si toho nevšimla, narazila jsem do dveří.. ,,Au!'' Vyjekla jsem.. a sedla si na zem.. Po půl minutě, jsem se zvedla, umyla umyvadlo od pasty a domalovala jsem se.. Už mi bylo jasný, že mobil nestihnu vzít.. Tak jsem to odložila na potom-> potom a potom...

,,Na koho se zase bude čekat Sue?'' Ptá se mamka.
,,Ná mě ne!!'' Jsem hned odpověděla.. Will se Sophií už sedí v autě.
Mamka stojí u dveří a já se obouvám..
,,To není možný.. On taky jednou zdržuje Ryan jo?'' Směje se mamka..
Ryan Jen hodí obličejem: ,, Jsem si musel převlíknout tričko.'' No kdyby mě poslech hned, nemusel by zdržovat..
Běžím do auta. Mamka si sedá vedle Willa, kontroluje jestli máme vše. Prosí mě, abych Sophii zapla hru na mobilu.. Ani jsem se neptala jakou.. Něco jsem jí prostě vybrala. Začnu tahat sluchátka z tašky a mobil z kapsi. Ryan už má sluchátka kolem krku a mobil drží v ruce.. Tak on má výhodu.. On má ty velký sluchátka, naproti mně.
Furt se mě poštuchuje kvůli tomu.. Má z toho strašnou legraci.

Když jsme dojeli na místo, ''babička'' s ''dědou'' a dalšími ''členy rodiny'' nás už čekaly venku.. Dojeli jsme skoro akorát na oběd. Super. Přijel i syn mamčinýho přítele, chcete-li ''bráchu'' a nebo jednoduše Matthewa. Ani nevím, jestli z toho mám radost. Po obědě, jsme si chvíli povídali. Už jsme však museli odjet. Rozloučíme se, a jdeme opět do auta
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama