Květen 2012

Jsi pro mě

31. května 2012 v 17:51 | Aduška |  Já a on = My
Jsi myšlenka, která v mysli mi pluje
Jsi moje srdce, které mi v těle bije
Jsi moje krev, která mi v těle proudí
Jsi můj svět, který se mi pořád točí
Jsi můj sen, který si v noci sním
Jsi to na co myslím i když spím
Jsi můj život, který denně žiji
Jsi voda, kterou denně piji
Jsi měsíc, který v noci svítí
Jsi na louce rozkvetlé kvítí
Jsi jako sníh co v zimě padá
Jsi jako zpěváček co rád si zpívá
Jsi slunce, co v létě svítí
Jsi jako hladina moře, která se třpytí
Jsi zlato, co krásně se třpytí
Jsi prostě všechno, co k životu patří
I když to studí nebo to hřeje
I když tě to rozpláče nebo rozesměje

Smutno bez tebe mi je :'(

31. května 2012 v 17:50 | Aduška |  Láska :)
Smutno bez tebe mi je,
moje srdce stále pro tebe bije,
tvoje oči krásné, září jako měsíční svit,
do nich jsem se zamilovala a bez nich nemůžu žít,
vždyť pro tvoje krásné oči, celý svět se točí.
Chtěla bych tě neustále zahrnovat pocity,
které k tobě cítím, chtěla bych tě stále cítit vedle sebe,
něžně bychom se líbali, hladili, mazlili...
Miluji tě strašně moc,
každý den a každou noc,
od chvíle, co já tě znám,
až do smrti - přísahám.

Přectav si...

31. května 2012 v 17:49 | Aduška |  Láska :)
Představ si, že jsi venku a prší.
Každá kapka která spadne na
Tvé tělo je můj polibek a kousek
mojí lásky. Když, už budeš úplně
promáčený pořád nebudeš vědět.
Jak moc Tě Miluji!
Protože i ta největší bouřka na Světě
by totiž neměla tolik kapek.
Aby Ti dokázala, že jsi to...
Nejkrásnější co mě v Životě Potkalo...!!!

Jsi můj anděl strážný

31. května 2012 v 17:40 | Aduška |  Láska :)
Jsi můj anděl strážný, který na mě pozor dává,
jsi můj anděl, co každý můj krok hlídá.
jsi můj princ na bílém oři,
jsi můj princ co každého soka skolí.
Jsi jarní slunce co na zem nesměle svítí,
aby rozkvetlo první jarní kvítí.
Jsi hrdnina v mých snech,
každý tvůj něžný polibek mi bere dech.
Má láska je čistá jako květ lilie,
hádkami ji nepošpiňme.

Miluju....

31. května 2012 v 17:38 | Aduška |  Láska :)
Miluju tvůj hlas, když mi něco vyprávíš,
miluju pohled na tebe, když ke mě přicházíš.
Miluju ty okamžiky, když se na mě díváš,
miluju tvůj úsměv, který při tom míváš.
Miluju to bezpečí, když mě pevně objímáš,
miluj tvůj výraz, když okolní svět nevnímáš.
Miluju tvou náruč, kde jsem tak šťastná,
miluju ty naše plány, kde budoucnoust je krásná.
Miluju ty vzpomínky, kde jsme jen spolu,
miluju tvou pomoc, když zrovna padám dolů.
Miluju tvé smsky, které mě zahřejí,
miluju tvá slova, která mi dobrou noc přejí.
Miluju tvé tajné zbrané, když mě chceš přemluvit,
miluju tvou odhodlanost, když si chceš za svým jít.
Miluju tvé tričko, ve kterém můžu spát,
miluju ty situace, kdy se s tebou můžu smát.
Miluju ty chvíle, kdy s tebou můžu být,
miluju ty noci, kdy o nás dvou můžu snít.
Miluju ty skladby, které nás vážou k sobě,
miluju tvou provokaci, když mě zlobíš hodně.
Miluju tu cestu, když jdu za tebou,
miluju ty pocity, které mě tam vedou tomu.
Miluju tvou ignoraci, k tomu, kdo tě drbe,
miluju dost věcí, ale nejvíce tebe!

Pro maminku

24. května 2012 v 13:54 | Aduška |  Láska :)
Na sešeřelém nebi,
mezi miliony hvězd,
z modři nebeské klenby,
budu Ti věnce plést..

Vím, není to moc,
zasloužíš si víc,
Kdybys chtěla růži,
dám Ti jich na tisíc..

Jsi mi mým vzorem,
strážným andělem,
Mým nejupřímnějším přítelem..
Bez Tebe ve světě ztracená jsem..


A kdo že jsi?
Tak jako já Tě málokdo zná!
Tak roztáhni křídla svá,
a ukaž světu, jak jsi nádherná!!

Kdybych měla někdy děkovat,
Děkuji za to, že jsi..
Nikdo by mě totiž nedokázal vychovat,
tak skvěle jako ty..

Já vím, stále nejsem taková,
jaká bych rozhodně měla být..
ale svět má krutá pravidla,
a někdy je těžké podle nich žít..

Nejsem dokonalá,
a je mnoho chvil, kdy zklamu Tě,
ale i když se tak nejeví, tak vždy,
sedím a naslouchám ti nehnutě...


Na světě je mnoho zoufalců,
co hledají něco mezi námi..
Hledají porozumění-lásku..
Mě stačí zašeptat ,,mami..."

Citáty o sexu

19. května 2012 v 8:53 | Aduška |  Láska :)
... Shift+R zlepší kvalitu vyznačeného obrázku. CTRL+F5 aktualizuje webovou stránku.
  • Kdo nelíbá, je jako mrtvý.
  • Sex - největší legrace bez smíchu.
  • Nikdy nespi s holkou, kterou nemáš rád.
  • Láska tělesná se obejde bez úcty. Lásku založenou na úctě nelze snížit na pouhý požitek.
  • Plození je hlavní zaměstnání přírody a každý muž - ať mladý nebo starý - odhaduje při setkání s každou ženou možnost vzájemného sexuálního vztahu.
  • Sténání se někdy povoluje muži, a to zřídka, kvílení však ani ženě.
  • Je víc, daleko víc v lásce než jen pohlavní akt, ale když ten je špatný, všechno je špatné a milenci nejsou milenci.
  • Že jsou ženy hezky, je sice hezké od nich, takto ale pouhý luxus. Když nám nadejde ta jistá doba, mohly by vypadat jako paviáni, a nám by to bylo také jedno.
  • Holka se ráda miluje potmě, dívka spíše za světla denního, žena za tmy i za světla, leč bábě se to nelíbí nikdy; její milostná šťáva už vyschla.
  • Žena, kterou milujeme, jen zřídka uspokojí naše potřeby, a proto ji podvádíme se ženou, kterou nemilujeme.
  • Když dokonale poznám jednu ženu a poskytnu jí všechnu rozkoš, jakou jen je schopna vsát, poznám skrze ni všechny ženy a celou lásku.
  • Vždyť si jenom všimněte: zvířata páří se jen tenkrát, když mohou zplodit potomstvo. Ale hanebný vládce přírody stále, jen když je to příjemné. A málo toho, ještě toto opičí zaměstnání povznáší na perlu stvoření, na lásku!
  • Která žena by se oddala mužovu objetí, kdyby věděla a přemýšlela o nebezpečných útrapách porodu a obtížích při výchově dětí?
  • Sexuální výchova je proto oprávněná, protože dívky se jinak včas nemohou dozvědět, jak děti nepřicházejí na svět.
  • Nechať žena pocítí slast lásky až do dřeně kostí, oba ať způsobem stejným pokaždé blaží ta věc... Věř mi, že vrcholná rozkoš se nikdy uspíšit nemá, nýbrž průtahem dlouhým zvolna se přivábit má.

O štěstí :)

19. května 2012 v 8:52 | Aduška |  Láska :)
... Shift+R zlepší kvalitu vyznačeného obrázku. CTRL+F5 aktualizuje webovou stránku.
  • Štěstí i neštěstí je věcí duše...
  • Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.
  • Životem vládne štěstěna, ne moudrost. - Vitam regit fortuna, non sapiente.
  • Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.
  • Štěstí je dočasná absence přání a tužeb. Chtění je formou bolesti.
  • Štěstí je mozaika složená z nepatrných malých radostí.
  • Kdykoli nás postihne neštěstí, nechává štěstěna potevřená dvířka pro lepší časy.
  • Štěstí je jako ze skla. Jak se leskne, tak se i láme.
  • Největší štěstí je, když člověk ví, proč je nešťasten.
  • Blažení, kdož mají.
  • Sobecké požitky nás mohou učinit neschopnými prožívat štěstí jiných a samy o sobě nás nikdy nemohou učinit šťastnými.
  • Ve štěstí je snadné nalézti přátele, v neštěstí však ze všeho nejsnadnější.
  • Šťastný chce být každý člověk. I ten, který se nakonec oběsí...
  • Šťastím je iba láska. A láskou šťastie.
  • Je velmi nesnadné nalézt štěstí v sobě. A najít je jinde je nemožné.

O lásce 2

19. května 2012 v 8:50 | Aduška |  Láska :)
... Shift+R zlepší kvalitu vyznačeného obrázku. CTRL+F5 aktualizuje webovou stránku.
  • Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovala.
  • Na cestě k opravdové lásce leží tři velké balvany, jimiž jsou sebeláska, ješitnost a žárlivost. Dokud je neodválíš stranou, nedostaneš se kupředu.
  • Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná.
  • Myslet lze jen rozumem, ale chápat jen srdcem.
  • Zamilovaní zavírají při líbání oči, protože chtějí vidět srdcem.
  • Neodsuzujte masturbaci. Je to sex s někým, koho máme rádi.
  • Skutečnost, že nás někdo miluje, nás málo uspokojuje. To, co nás činí vskutku šťastnými je, že my můžeme někoho milovat.
  • Ta pravá láska je vždy nešťastná.
  • Sex: Největší legrace beze smíchu, kterou jsem kdy zažil. Řiká se, že čas je nepřítelem lásky. Není to pravda! Čas jen stíra nátěr; tak mizí neupřímný žal, vymyšlené vášně. Pravé city však trvají.
  • Láska může být šílená, ale zešílet z ní může člověk jen žárlivostí.
  • Lépe než nenávidět a mstít se, je zapomenout a milovat znovu.
  • I velká láska je jen malou náhradou za první lásku.
  • Moudré je milovat anděli a vycházet z čerty.
  • Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat.
  • Cítit, milovat, trpět, obětovat se, bude vždycky obsahem života ženy.
  • Srdce vždy kráčí po cestě, z níž nás rozum zrazuje.
  • Je sex nemrávný? Jen dělá-li se pořádně.
  • Láska má tu vlastnost, že co se v ní nepodaří napoprvé, to je v ní navždy ztraceno.
  • Láska - to je nadání pro pokoru a odpuštění.
  • Nenávidíme mnoho lidí jen proto, že jsme příliš pohodlní hledat možnost, jak je milovat.
  • Má-li být láska úplná, musíme prožít její počátek, rozkvět i umírání. K plnosti lásky patří i její tragédie.
  • Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.
  • Zamilovat se znamená přestat srovnávat.
  • Láska je pohádka života - s tím rozdílem, že nemívá vždy šťastný konec.
  • Láska způsobuje bolest, ale také bolest léčí. Láska prostě bolest je.
  • Sympatie budí sympatie. Na tomto zákonu se zakládá láska.
  • Láska žádá všechno a úplně právem.
  • Láska je jako nemoc. Je nebezpečnější, dostaví-li se v pokročilém věku.
  • Láska - odpouští všechno, anebo nic.
  • Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu.
  • Láska je věc, kterou lze mít, nikoliv vlastnit.
  • Láska má své iluze a každá iluze má svůj zítřek. Z toho důvodu se už tolik milenců rozešlo, ač věřili, že jsou spokojeni navždy.
  • Láska je smysl našeho života a jeho jediný cíl.
  • Láska s sebou vždycky přináší přirozené vášnivé opojení, které nás přitahuje, a když toto opojení zmizí - a jednou zmizet musí - zůstane buď zklamání, nebo krásná skutešnost, přátelství, kamarádství a soulad.
  • Láska, nepřiměřená svému protějšku, se mění v nenávist, anebo nevěru.
  • Láska je jen tenkrát zábavná, je-li hrou citů, jež nespoutávají.
  • Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil.

O lásce

19. května 2012 v 8:49 | Aduška |  Láska :)
... Shift+R zlepší kvalitu vyznačeného obrázku. CTRL+F5 aktualizuje webovou stránku.

Miluj se, ale nezamiluj se." :)

Láska je hnutí,které nutí,dva blázny do blbnutí

Milujeme ty, co nás odmítají, odmítáme ty, co nás milují.


Nevěř tomu, kdo říká "Miluji Tě, ale tomu, kdo v slzách říká: Miluj mě!


Láska vychází z touhy lidské bytosti být jiné bytosti nenahraditelnou i za předpokladu, že vše na tomto světě je nahraditelné.-Walter Benjamin-

Láska je životem ženy a epizodou v životě muže.


Lehko se dáme oklamat tím, co milujeme.-Moliére-


Lépe být smutný s láskou než veselý bez ní. -Goethe-

Láska je líbezný květ, ale je třeba odvahy, abychom si jej šli utrhnout na kraj strašné propasti.
-Stendhal-

Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní. -španělské přísloví-

Srdce vždy kráčí po cestě, z níž nás rozum zrazuje. -Henri Louis Bergson-

Zamilovaní nemohou posuzovat krásu.

Moudře milovat bude jen ten, kdo pozná sám sebe, ten jen každičké dílo vykonává podle svých sil.

Vybral jsem si; není již mým cílem hledat, co by se mi líbilo, nýbrž líbit se tomu, koho jsem si vybral.
-Alain-

Velká láska nepředpokládá nic více než milovat člověka takového, jakým je. -Claude-Pierre Boiste-

Člověk není nikdy žárlivější, než když sám začíná v lásce ochabovat. Pak už nevěří tomu druhému, protože cítí, jak málo se dá věřit jemu samému.-Grillparzer-

Abys byl milován, miluj! -Seneca-

Když milujeme, není nic lepšího dávat než pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má. A cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.-Guy de Maupassant-

Milovat a být rozumný nemůže ani bůh. -Publius Syrus-

Kdo už nemiluje a už nechybuje, ten ať se dá pochovat.-Goethe-

Zamilovaní jsou vždy rychlejší než hodiny.-Shakespeare-

Láska tíhne k tělu, přátelství k duši.-Ramón de Campoamor y Campoosorio-

Jestliže někdo v životě poznal i sto žen, vůbec nemusel poznat lásku.-Karel Čapek-

Láska jsou dveře, jimiž můžete opustit čas.-Osho-

Milovat znamená ve štěstí druhého nacházet štěstí vlastní.-Leibnitz-

Jediný rozdíl mezi rozmarem a věčnou láskou je, že rozmar trvá o něco déle.-Oscar Wilde-

Jediným lékem proti bacilu lásky je sérum ze ženatého člověka.

Zdařilý kompliment je šaramantní zveličení malé přednosti.-Johannes Heesters-

Je několik dobrých prostředků proti pokušení, ale nejjistější je zbabělost.-G.B. Shaw-

Láska je kouzelná. I když jsi sám kouzelník, nikdy nepochopíš její kouzla.-Verner von Heidenstam-

Teprve když jsme našli lásku, víme co nám v životě chybělo.-Ruskinr-

Oč bývá těžší přístup k lásce, tím prudší oheň vždy vdechuje syn Venušin milenci.-Kosmas-

Láska by měla být něžnou hrou citů, nikoliv násilným používáním těl.

Nehledej krásu, ta srdce nemá. Hledej srdce, krása přijde sama.

Nehraj falešně s druhým ani se sebou. Pozoruj se, vyjádři se. Jen v upřímné důvěře se můžete spojit. Ponecháš-li si tajemství, nemůžeš milovat.-Michel Quoist-

Milostnou strategii ovládá jenom ten, kdo není zamilován.-Pavese-

Co je svět světem, nikdy žádná žena neuškrtila muže, když se jí vyznal, že ji miluje. -Florian-

Jenom když obětujeme hlavu, dobudeme srdce.-turecké přísloví-

Miluji, můj ubohý příteli - a svět má náhle smysl, život má náhle smysl, i smrt bude míti smysl. -Šalda-

Když něco nenávidím, ochuzuji se o něco, když miluji, jsem bohatší o to, co miluji. -Schiller-

Vady svých lásek vidíme až po vystřízlivění.-Francois de la Rochefoucauld-

Láska na první pohled je zároveň posledním pohledem rozumu.-Jean-Richard Bloch-

Člověk, zamilovaný sám do sebe, má tu výhodu, že má málo soků. -G.Ch.Lichtenberg-

Krása je pomíjivá, ošklivost věčná.

Dlouhá nepřítomnost lásku zničí, krátké přestávky ji posílí.-Samuel Johnson-

Pokud se náhodou někomu líbíte, bude to tím, že mu připomínáte někoho jiného.-Murphy-

Milovat, jenom milovat, to je slepá ulička! Člověk má ještě vyšší povinnosti než jen milovat. Možná je to také láska, ale jak rozdílná od jiných.-Antoine de Saint-Exupéry-

Když už se konečně odhodláte poslat milostný dopis, zdrží se natolik, že ze sebe dřív uděláte šaška osobně.-Murphy-

Je třeba dokázat skutky to, čemu věříš srdcem.-

Zákon lásky: pampeliška od milého je vždycky víc než orchidej od kamarádky.
Láska je vždy krásná, i když je nešťastná. Naučí vás chápat jiné.-Edith Piaf-

Tvé mlčení je poušť, v níž bloudím, každá tvá řádka nenapsaná je kronikou mého trápení.

Každá žena má slabost na pitomce, poněvadž si myslí, že zpitoměli z lásky k ní.-Žáček-

Žárlivost je nedostatek úcty k osobě, kterou milujeme.-Bunin-

Ti, co jsou spokojeni sami se sebou, mají špatný vkus. -Balzac-

Říká se, že láska je slepá, ale já jsem se setkal s velkým množstvím zamilovaných dvojic, které kolem sebe viděly dvojnásob více, než jsem byl schopen vidět já.-Josh Billings-

Není zamilovaný, kdo nemiluje navždy.-Euripides-

V očích milující ženy je i hlupák filosofem.-Anton Pavlovič Čechov-

Kašel, kouř a lásku lze zakrýt velmi těžko.-Benjamin Franklin-

Milovat, znamená promíjet.-Lev Nikolajevič Tolstoj-

Ze všeho, co je věčné, je láska nejkratší.-Moliére-

Proti lásce na první pohled pomůže jen druhý pohled.

Platonická láska: doba mezi vzájemným seznámením a prvním polibkem.

Kdykoli jsem odolal pokušení, bylo to krásné, ale když jsem mu podlehl, bylo to stokrát krásnější.
-Heinrich Heine-

Vybíravost je schopnost odolat pokušení v naději, že později přijde něco lepšího.-John A. Lincoln-

Láska je založená na silném přecenění rozdílu mezi jednou osobou a všemi ostatními.-G.B. Shaw-

Jak věčně jednotvárná a neměnná jsou slova lásky - a jak bohatá je naproti tomu stupnice nadávek!
-Remarque-

Láska je jako slza. Rodí se v očích a padá k srdci.

Příroda dala člověku rozum, aby se bránil lásce a srdce, aby se jí neubránil.

Láska je jen popel na řasách.

Kapka lásky je víc než oceán rozumu.

*od Radky:
"Láska je jako popel, ikdyž dohoří, může ještě chvíli hřát ve vzpomínkách."


"Neplač protože to skončilo, buď rád, že se to stalo."


*Tvoje duha:"Jsme-li vzdáleni toho, koho milujeme, ovládáme se zdánlivě bezpečněji, čím mocnější je naše láska, ježto všechnu sílu vášně, která se dříve vybíjela navenek, obracíme do svých niter. Ale jak brzy, jak rychle jsme vytrhováni z tohoto bludu, když se pojednou před našima očima ve vší své nezbytnosti opět objeví ten, o kom jsme se domnívali, že se ho dovedeme zříci."


*od Aduš: "K tomu abychom se zamilovali nám stačí jediný pohled. K tomu abychom zapomněli nám však někdy nestačí celý život."


O polibku: "Nic nepodporuje vzplanutí lásky tak, jako polibek, neboť nevede k ukojení a vyvolává sladké naděje."


*od Petry: "Když lásku máš nic a nikoho nevnímáš..."


*smutná Milča: "Nevěř vždy tomu,kdo se ti do očí dívá!!i v krásných ičích totiž faleš se skrývá!"


"Láska je jako loď...buď šťastně dopluje a nebo ztroskotá..."


*od Loly: "Těžko je kameni jenž pod vodou pluje, těžko je tomu, kdo se zamiluje."


*od RENČI: "Je lehké říci, mám tě rád, to dokáže i dítě. Je ale těžší milovat a říci, vážím si tě."

*od Angeliny:
"Láska,5 písmenek..a co všchno s náma zmůže..Někdo si ji prožije podle svých představ,někdo bohužel ne Každý ji vnímá jinak..!

*Bolek:
"Málo lidí žije, většina jen existuje a jen málo kdo miluje"

*Tomáš Vyskot:"Milovat, ale nebýt milován je jako plahočit se v pustině ze které je složitý únik.

"Nemilovat je putovat v nicotě ze které žádný únik není..."


*Petulina: "Sex bez lásky je jako muzika bez tonu."


"Láska je dostupná každým, ale přátelství je zkouška srdce."


"Svět je jeden velký otazník, jehož tečkou je láska."


"Jen tři slova v srdci mej MILUJ, TRP a ODPOUSTEJ!!!"


"Není vítěz ten kdo zvítězil, ale ten kdo miloval zrazen byl a přece odpustil"


*Janita:Když uhasne svíčka nic to není.
Když uhasne láska, vždy se něco změní =
plamínek dohoří, jiskra už není.
Proč se to stalo, proč se to mění?


*od Kláry: "Než být pochopen,raději pochopit.Než být milován,raději milovat."


"Byli jsme dva a měli jen jedno srdce...."


"Láska je "dřina"...."


"Krásné věci jsou nesnadné!!"


"Žít a milovat....................a PROČ??!"


"Toužit po lásce ještě neznamená milovat!!"


"Láska je ze všech vášní nejsilnější,neboť útočí současně na hlavu,srdce a tělo!!"


"Pták může milovat rybu,ale kde budou žít...?!


"Člověk ma-li se stát básníkem,musí být zamilován,nebo nešťasten....."


"První láska krásná je,kdo v ní věří blázen je....."


"Láska je divné šimrání u srdce,které nejde podrbat........"


"Láska a alkohol jsou dvě možnosti,jedna trhá srdce druhá vnitřnosti..."


"Šťastný je kdo miluje,šťastnější kdo miloval,nejšťastnější kdo lásku nepoznal!!"


Shoří dům a zbyde jen popel,myslela jsem,že to platí o všem,o rodinách,přátelích,pocitech,ale teď vím,že když je láska opravdová a dvěma lidem je souzeno být spolu,nic je nerozdělí.......=domy hoří,lidé umřou,ale opravdová láska je věčná.......!!!


*od Ingrid: "Láska je jako příklad z matematiky.Sčítáš,odčítáš dělíš,ale nakonec stejně zjistíš že si udělal chybu.Chceš ji opravit ale nejde to protože zvoní!"


"Lásku nepoznáš v okamžiku,kdy najdeš dokonalého člověka,ale v okamžiku,kdy ho jako takového začneš vidět!"

*od Fialky*:
"Láska je nansytná. Dosáhne štěstí a chce ráj.

"Mé srdce Tvé srdce prosí, ať ho Tvé srdce v srdci nosí."

"Tak jako řádky bez písmnen, tak jako zatoulaný sen, tak jako touha zlomená, tak jako láska bez jména, tak jako slunce bez nebe, tak já se cítím bez Tebe."

"Největším břemenem na světě je bytost, kterou jsme přestali milovat". (Sheridan)

"Pokud ti, kteří milovali zapomenou na něžnost, smrti zůstane jen málo, co by jim vzala." (Byron)

"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky." (Ariosto)

"Láska může umřít na pravdu, přátelství na lež."

"Hluboko v srdci ženy je uložena studna lásky, kterou žádná zima nedokáže pokrýt ledem." (Lytton)

"V mládí ztrácíme rozum kvůli lásce, později ztrácíme lásku kvůli rozumu."

"Miluji svět, protože mi dal Tebe. Miluji Tebe, protože jsi můj svět."

"Je krásné mít někoho rád, však ještě krásnější ho nikdy nezklamat."

"Poslední stisk ruky, úsměv na rozloučení a nebo slzy? Možná, snad..."

"Milovat dovede kdekdo, žít pro lásku málokdo."

"Chci žít i přes zklamání, které jsem v životě prožila a dokázat tomu, kdo mě zklamal, že život patří zklamaným a ne těm, co nás klamou."

"Největší umění na světě je naučit se milovat život a milovat ho také tehdy, když se nám zdá být nesmyslný, neboť život je vše."

"Jsme dva na všechno. Na lásku, na život, na boj i na hodiny štěstí. Vždy dva TY a JÁ."

"Muž a žena, to jsou dvě noty, bez nich struny lidské duše nedávají správný akord."

"Milovat neznamená jen mít rád, milovat je věřit a pravdu znát,
milovat je odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši i srdce."

"Když nemáš to. co miluješ, miluj to, co máš."

Miluji Tě ne proto, že Tě potřebuji, ale potřebuji Tě, proto, že Tě miluji.

Je zvláštní, jak křivolaké cestičky někdy volíme, jen abychom neukázali, co cítíme.

Ptají-li se milenci, jak dlouho bude jejich láska trvat, není to proto, že by chtěli včas odejít, ale proto, aby slyšely, že nebudou muset odejít nikdy.

Naše heslo je a bude, milovat se vždy a všude :-)

Nikdo nesetře slzy tak dobře jako ten, kdo je způsobil.

Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám vzaly dech.

Vykročili jsme dva: Ty a já. Vyšli jsme do davu lásky a do svých srdcí jsme jako na hrob vytesali naše jména

*od Maki*:
"Nikdy neopouštěj někoho koho miluješ pro někoho ,kdo se ti líbí,protože ten kdo se ti líbí tě opustí pro toho koho miluje..."

*od Nikis*:
"Velká láska se rodí z velkého poznání toho, co milujeme. Co nepoznáš, to nemůžeš milovat, leda chudě. -Leonado da Vinci-


"Teprve když jsem poznali lásku, zjistili jsme, co jsem v životě postrádali."


"Málo miluje ten, kdo ještě slovy umí říct, jak velice miluje." -Dante-


"Kdo věrně miluje, těžko zapomíná. Lásku, kterou prožil nenahradí žádná jiná."


"Čas vyhojí i velké rány, ale jizvy zůstanou..."


"Lidské ji milovat, ale lidské je i odpouštět."


"Nejsme svobodni milovat, co chceme." - Aragon-


*od verči*: "Neztrácej čas pro někoho kdo ho nechce trávit s tebou"


*od Barunky:)* "Láska je dcerou iluze a matkou deziluze"


*Terezkaaa*: "Nikdy neříkej že nemužeš,když nechceš.Protože až jednou příjdou dny kdy budeš chtít,tak nebudeš moci"


*Andrea*: "Každý nosí v hloubi sebe jakoby malý hřbitov těch které miloval."

V každé holce je touha po princi, který by se kvůli ní vzepřel celému světu. A minimálně jednou za život, pro tu holku, na které mu záleží, by to měl každý kluk udělat.

"Láska je jako delfín,který se houpe v nekonečném lesku tvých očí.Tak je nezavírej,protože se říka,že delfíni ve tmě umírají."

"Ptá se láska přátelství. Co tu děláš, když jsem tu já? A přátelství jen tiše odpoví: Jsem tu abych utíralo slzy, které ty způsobíš."

,,Když přijde příležitost, člověk by se jí měl chytit a nepustit.Když však přijde láska, člověk by měl vědět kdy jí nechat jít dál."

,,Na lásce je nejkrásnější začátek, proto si ho každý rád zopakuje."

,,Není pět nebo šest divů světa, je jen jeden. Láska."

,, Naše láska je jako mrholivý déšť, který se snáší jemně - ale rozvodní řeku."

,,Láska je jako sněhová vločka. Když si myslíš, že ji pevně držíš, roztaje..."

*od Iberas*:
Mít někoho rád a nesmět mu polibek dát, je jako u studánky stát a žízní umírat...

Jsi má radost, jsi můj trest, jsi můj šrám v srdci, který nejde smést. Jsi mým tělem, jsi mou duší, jsi noční můra, co mi spánek ruší. Jsi mým trestem, jsi mým hříchem, jsi rajská hudba, co se nese tichem. Jsi má touha, jsi má víra, jsi dlaň, co hruď mi svírá. Jsi má bolest, jsi má naděje, jsi štěstí, co se možná usměje. Jsi má noc a jsi můj den, jsi má cesta, jsi můj sen. Jsi vše, co smysl má, já jsem Ty a Ty jsi já.

O přátelství

19. května 2012 v 8:47 | Aduška |  Láska :)
... Shift+R zlepší kvalitu vyznačeného obrázku. CTRL+F5 aktualizuje webovou stránku.
  • Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele.
  • Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád.
  • Kdo opustí smutného přítele, není hoden, aby se někdy dělil s jeho radostí.
  • Při navazování přátelství pěčlivě přihlížíme k tomu, abychom nezačali milovat člověka, kterého bychom jednou mohli nenávidět.
  • Není tak těžké za přitele umřít, jako najít takového, aby umírání stálo za to.
  • Kdo je přítel, miluje, ale kdo miluje, nemusí být přítelem. Přátelství je vždycky prospěšné, zatímco láska často zreňuje.
  • Nikdy nic nevysvětlujte! Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám i tak neuvěří.
  • Přátelé jsou lidé, kterým nevadí, zavoláte-li je třeba ve čtyři hodiny ráno.
  • Bez přátel není štěstí, ale bez neštěstí nepoznáme přátele.
  • Nevíš, kdo je tvým přítelem, pokud se s tebou neprolomí led.
  • Přítel : člověk, který přichází tehdy, když už všichni odešli.
  • Přítel všech - přítel nikoho.
  • Žebrák: člověk, který spoléhala na pomoc přátel.
  • Nejoddanější přátelé jsou jako psi - nakonec vás kousnou, když jim budete pořád ubližovat. Jen blázen se dá dvakrát kousnout stejnou zmijí.
  • Kdo nemá jediného přítele, toho život nestojí za to, aby byl žit.
  • Nevracej se ke starým napájedlům jenom pro vodu, čekají tam na tebe přátelé a sny.

Hrob.... poslední slova

19. května 2012 v 8:42 | Aduška |  Smutek :((
Bylo jí šestnáct let..." začíná vyprávět maminka příběh, jenž se odehrál za dob, kdy seděla v lavici tak, jako dnes já.
"Jak jsem řekla.Bylo ji šestnact let. Byla to krásná holka. Kam vešla, pořád se smála, zářila jako hvězdička na nočním nebi. Nikdy se na nikoho nenaštvala, vyzařovala z ni jen dobrá nálada a na všechny byla vždy milá.
Ve třídě měla i svou nejlepší kamarádku. Byly to kamarádky na žiovot i na smrt. Kam šly, vždy byly spolu. Nejen že měla kamaradku, ale i milujícího kluka. Moc jim to slušelo, chovali se k sobě krásně...Každý jim jejich lásku záviděl...Vlastně měla všechno, co si mohla přát..."
Vypráví maminka s jiskrami v očích, potom ale ztiší řeč a do očí se ji nahrnou slzy:
"Pamatuji so to, jako by to bylo dnes. Vešla jsem do třídy a spatřila ji sedět v lavici samotnou. Její nejlepší kamarádka si ji ani nevšimla a bavila se s nějakou jinou holkou. Podívala jsem se ji do očí ale ona uhla pohledem, Spatřila jsem, jak se snaží zadržet pláč. Rty, které se vždy smály, se náhle nepohly.Bylo strašné ji takhle vidět, vždyt to nebyla ONA!
A tak to trvalo přesně týden. Seděla v lavici sama, kamarádka si ji ani nevšímala...Uběhl týden, kdy s nikym nepromluvila, na nikoho se nepodívala...
Jednou ráno přišla do škoy a střetly jsme se v šatně. Podívala se na me a spustila: - Ona mě nechala, neřekla důvod a vykašlala se na mě. Opustila mě jako kus hadru. I on mě nechal, řekl že s ubrečenou holkou nebude, nemá náladu mě utěšovat. Rozešel se semnou. Připadam si jako opuštěna hadrová panenka na skladu. Už mě tenhle život nebaví. Nemám pro co žít...- To byla její poslední slova a pak ze školy utekla. Už nepřišla. Myslely jsme, že je nemocná, ale pak nás zarazil černý prapor nad okny naší školy. Do třídy vešla profesorka a oznámila nám, že spáchala sebevraždu....
Vyhrkli mi slzy...Vzdyt já byla poslední se kterou mluvila!
Na pohřbu bylo mnoho lidí, nikdo se nemohl ubránit slzám...Někde v dálce jsem zahlédla JEHO! Stál tam a plakal, jenže ja ho nenáviděla, nenáviděla jsem ho za to co udělal, že ji nechal se trápit....Měl zemřít on NE ona!"
Těmito slovy ukončí mamka své vyprávění a já se pustím do pláče...Dnes ji mohlo být 34 let a mohla by být štastně vdaná a mít děti. Místo toho je už 18 let tady- pod zemí -. Díváme se společně s mamkou na hrob, dnes už ženy, a pláčeme.
Položíme na hrob společnýma silama kytici a odcházíme. Mamka si otře slzy a řekne: "Boruwko, i když ti někdo hodně ublíží, neber si život, je to to nejcenější co máš!

Smutek :'(

19. května 2012 v 8:39 | Aduška |  Smutek :((
Ještě než sem dám tu básničku vím že název mého blogu je radujme se ze zivota, ale život nám nepřinese jen samou radost má i své smutné chvíle... A těm se nejde jen tak vyhnout tak se na ně nezlobte.... A děkuju že se sem občas příjdete podívat...


Jsem jenom uzlíček nerwů a strachu,
ty jsi mě zašlapal do špíny a prachu.
Bojím se toho, co bude dál,
wšechno mý štěstí, wšechno si mi wzal.
Pořád jen pláču, utírám slzy,
a ty mi řekneš, že tě to mrzí.
Jak jsi mi moh tak dlouho lhát,
moh si se klidně mou láskou stát.
Byla bych takowá jakou bys chtěl,
co by sis přál, to by jsi měl.
We chwílích těžkých,byla bych s tebou,
zahrnowala bych tě láskou a něhou.
Usínat spolu,budit se w objetí,
zase mám na twáři slzičku dojetí.
Jsem asi snílek, že ti tak wěřim,
klidně se zase ti do rukou swěřim...

Nikdy se neopustíme

17. května 2012 v 17:46 | Aduška |  Láska :)
Smutné písničky,venku sníh,sobota,sedíte u počítače....většina z vás tento pocit asi zná.Pocit kdy vám přijde všechno těžké,nemožné a kdy se cítíte sami.Tento pocit prožívala i jedna holka.Byla strašně zamilovaná do jednoho kluka.Pořád si psali,telefonovali a vypadalo to,že se z toho co nevidět něco vyklube.Ze začátku to vypadalo jenom jako přátelství,ale později to začalo být vážnější.Potom ale začal
couvat.Najednou to nebylo už to,co dřív.Choval se jinak.Přestali si psát a telefonovat a ta holka,která se jmenovala Naty se najednou cítila strašně sama.Neměla s kým hrát na icq hry,neměla moc komu psát,neměla pocit bezpečí.Nebyl den,kdy by nebrečela,nebyl den,kdy by na něj nemyslela,nebyla noc,kdy by se jí o něm nezdálo.Pořád myslela jenom na něj a ostatní kluci jí nezajímali.Prostě jim nevěřila a ani se jí žádnej nelíbil natolik aby s nim chtěla být.Když už to trvalo několik měsíců řekla si dost a byla rozhodnutá mu to říct a taky to udělala.Bohužel stalo se to,co čekala-nevyjádřil se.Uplynul další měsíc a on nejevil žádný zájem.Chtěla na něj zapomenout a začít normálně žít.Bylo to strašně těžký.Chyběl jí...chybělo jí to volání....ty jeho slova....ty jeho pohledy.Jediné co jí po něm zbylo,byl jeden obrázek,který jí jednou poslal.Uplynulo pár týdnů a Naty si řekla,že na něj prostě nemůže zapomenout a ani nechce.Někde uvnitř cítila že to prostě nepůjde a že všechno dopadne dobře.Trápila se už tak dlouho,že zapomněla co to vlastně je štěstí.Neuměla se radovat a žila ve svým světě kterému nikdo nerozuměl.Byla z toho všeho už strašně vyčerpaná a slabá.Začalo se jí často stávat že z ničeho nic omdlela.Jednou omdlela ve škole a odvezli jí do nemocnice.Celý týden jenom spala a spala.Chodili za ní všichni známý a přáli si aby se co nejdříve uzdravila.Dokonce přišel i ten kluk.Chytil jí za ruku a i když nevěděl jestli ho slyší,řekl jí:"Promiň za všechno....byl jsem blbej a neuvědomoval jsem si co dělám...ale já tě mám moc rád a vždycky jsem měl."Začali mu téct slzy a dal jí ještě před odchodem polibek.Chodil za ní každý den.Jednoho dne se Naty konečně probudila.
O pár dní později: Naty už byla v pořádku a s tím klukem začala chodit.Byl to
nejšťastnější člověk na světě.Slíbili si,že se nikdy neopustí už.Jednou ten kluk ale nepřišel do školy.Naty se bála že se mu něco stalo,protože když nepřišel do školy,tak jí to vždycky řekl.Začala hodina a do třídy přišla učitelka.Vypadala strašně nešťastně a celý třídě oznámila,že ten kluk měl ráno nehodu na kole.Srazil ho vlak a on nepřežil.Naty tomu nemohla uvěřit.Byla v šoku a okamžitě se se strašným pláčem rozběhla pryč.Pryč ze školy.V hlavě se jí vybavovalo úplně všechno co spolu prožili,každý jeho slovo.Běžela rovnou za jeho rodiči,protože jí v tu chvíli přišli nejbližší.Zazvonila a ve dveřích stáli nešťastní rodiče.Naty se rozbrečela ještě víc a vrhla se jim do náruče.Poprosila je jestli by u nich nemohla přespat,že domů nechce,že chce být u nich.Nechtěla aby volali její mámě.Nechali jí spát v pokoji toho kluka.Ráno jí ale řekli že musí domů.Její máma měla o ní veliký strach a nevěděla kde jí hledat.Rodiče toho kluka Naty přemluvili a odvezli jí domů.Její mámě všechno řekli.
O měsíc později: Naty skoro nechodila do školy.Celý den probrečela.Věřila na posmrtný život a věděla,že její bývalí kluk by si nepřál,aby se zabila,ale ona nemohla být na světě bez něj.Napsala mámě a všem ostatním přátelům dopis vekterém naprosto všechno vysvětlila a řekla vše co chtěla říct.Vzpomněla si na jejich slib "Nikdy se neopustíme" a poslední vteřiny jejího života skončily...

Smrt čeká.... Je tak blísko...

17. května 2012 v 17:44 | Aduška |  Smutek :((
Podívala se naposledy z okna...prosila ať se přijde...! On jediný ji mohl pomoci...od otce,od života,od smrti....stále pevně věřila že přijde! Čekala....čekala týden, dva, měsíc! Bolestivě snášela tvrdé a hrubé rány jejího nevlastního otce s myšlenkou na něj, že za ní ten den přijde, že ji stále miluje, že ji vrátí svoje srdce...! Seděla na posteli a hrdě zadržovala slzy....věděla...že NEPŘIJDE. Podívala se naposledy z okna, kde nedávno pršelo a odešla...šla a šla. Nevěděla kam, bylo ji to jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestačila pouhá myšlenka na něj, neměla pro co žít!!! Najednou se zastavila před velkým stromem...stromem který se najednou objevil na prázdné louce....stromem na kterém bylo neznámé lanko....A byla rozhodnutá! Postavila se na kámen pod lanem a dala si kličku okolo krku. Naposledy prosila ať přijde za ní...aby ji zachránil, vrátil ji jeho srdce, důvod proč žít...Koukla se nahoru, na zatažené nebe a uviděla JI (smrt). Už tam na ni čekala, čekala až ukončí svůj život! Natáhla k ní ruku... Stačí tak málo, jen kousíček k smrti! A v tom ho z dálky spatřila. Byl na druhém konci louky a vyděšeně na ni koukal. Blikla v ní jiskřička naděje....byla tak blízko k smrti.....začala JI naléhavě prosit aby mu mohla aspoň pohlédnout do tváře! ONA na ni jen pohlédla a zmizela. Stála tam dál a mlčky koukala, jak tam její láska stojí. Proč nejde blíž?? ptá se sama sebe.
Natáhla k němu ruku....,,Je pozdě, moc pozdě...." špitla. Věděla, že ONA se vrátí....že pro ni přijde! A měla pravdu, vedle ní ONA stála, a čekala....,,JE ČAS " řekla a natáhla k ní ruku. ,,Ne, ještě ne, on mě zachrání, on mi svoje srdce vrátí!" prosila JI . A opravdu, šel pomalu k ní. Byla šťastná...přišel! ONA ale nechala ruku nataženou a udělala letmý pohyb prstu k sobě...Kluk roztáhl náruč, a ona plně rozhodnuta chtěla jít k němu. Kámen, na kterým stála byl ještě kluzký od deště a ona...sklouzla se jí noha, dotkla se JI a........ visela. Před očima se jí mlžilo, jen malou škvírečkou v zamlžených očích koukala na svojí lásku, která k ní běžela a něco volala. Nic neslyšela, nic necítila, všechnu sílu dávala do svých očí, aby zůstaly otevřené...aby ho mohla vidět!! Toho, kvůli kterému tady je, kvůli kterému je teď s ...lano ji řeže to krku, vlasy ji vlají do obličeje, malá škvírka kde ho vidí mizí v dáli. ,,MILUJU TĚ " uslyší od něj ty nejhezčí slova na světě...a pak je ticho, hluboké ticho...nic necítí, nic neslyší, nic nevidí......nemá oči......nemá život....Neví, že její láska stojí u její mrtvoly a brečí...brečí a v rukách svírá svoje srdce které ji chtěl dát, brečí a prosí o odpuštění, brečí a křičí....křičí svou bolest! Křičí, že nepřišel dřív...že ji nezachránil! Křičí, že to bez ní nezvládne, že ji miluje, že se bál přijít dřív...bál se že ji zlomil srdce!!!Nevěděl že to srdce se snažila držet i přes rány otce pohromadě....kvůli němu!! Křičí, brečí, prosí, miluje ji....Ale to už ona neví..........NIKDY TO UŽ NEBUDE VĚDĚT!!

Navěky

17. května 2012 v 17:31 | Aduška |  Láska :)
Stojím tu tak sama, slzy mi stékají po tváři... Dnes je to přesně rok, co jsi mě opustil... Přinesla jsem Ti na hrob kytičku svázanou ze samých sedmikrásek... Byla to první květina, kterou jsi mi daroval... Vzpomínám na chvíli, kdy jsme se poznali... Tvé oči mě uvěznily do svých pout, Tvoje vůně byla tak krásná, ještě dnes ji všude cítím... Seděla jsem v parku pod starou lípou a brečela jsem, přišel jsi azeptal ses: "Slečno, stalo se Vám něco?" Zvedla jsem hlavu a hleděla jsem do Tvých tmavých tůní, krásně ses usmál... Nemohla jsem odpovědět, můj hlas mě zklamal, jen jsem zakroutila hlavou... Pomohl jsi mi na nohy a půjčil jsi mi svůj kapesník... V tu chvíli jsem věděla, že to není naposledy, co se vidíme... Vyměnili jsme si telefonní čísla a naše schůzky se staly pravidelnými... Na druhé schůzce jsem od Tebe dostala kytičku sedmikrásek a první polibek... Každý den jsi na mě čekal před školou, prožívala jsem něco, co jsem nikdy nezažila... Byla jsem zamilovaná... Cítila jsem, že to bude navždy... Když jsme spolu byli 4 měsíce, poprvé jsme se spolu milovali, byl jsi tak něžný... Prožili jsme spolu nádherný rok... Na naše výročí nikdy nezapomenu... Ten den bylo naše milování nejkrásnější, ten den jsi mi řekl, že si mě vezmeš...Také jsi cítil, že je to navždy... Když jsme se loučili, nikdo z nás nevěděl, že je to naposledy... Řekl jsi: "Miluji Tě... Navěky..." Políbil jsi mě, nasedl na motorku a odjel jsi... Bylo mi divné, že ses mi celý den neozval... Až večer... Telefon... Volala Tvoje sestra Bára: "Ondra měl nehodu... Je mrtvý..." V tu chvíli se mi zastavilo srdce, zatmělo se mi před očima... Srazilo Tě auto... Nedalo Ti přednost v jízdě a plnou rychlostí do Tebe najelo... Probrečela jsem celé dny... Na Tvém pohřbu jsem zkolabovala, když jsem Ti pokládala na rakev kytičku sedmikrásek... Nevím, proč Ti to všechno vyprávím, když už mi nikdy stejně neodpovíš... Dnes bychom spolu byli 2 roky... Ale i přesto - milovala jsem Tě, miluji Tě a milovat Tě budu... Navěky...

Láska je nejsilnější

17. května 2012 v 17:30 | Aduška |  Láska :)
Slunce zapadá a barví oblohu. Město stále ještě žije svým přirozeným tepem, který se pomalu ale jistě zastavuje. Jsem na střeše jedné slavné budovy ve městě. Stojím na okraji a váhám. Váhám nad tím, jestli mám ukončit své trápení nebo žít dál s tou bolestí. Bolestí, kterou způsobil on. Přehrávám si pořád dokola tu dnešní scénu ... Byla jsem u sebe doma. Seděla jsem na pohovce a v ruce jsem držela jeho fotku. Pohladila jsem ho po tváři, letmo políbila
a opatrně ji vrátila do stolku. Najednou někdo zazvonil. Otevřela jsem dveře. Byl to on. Rozbušilo se mi srdce. Pozvala jsem ho dál. Začal mluvit o tom, že se dozvěděl od ostatních, že jsem do něj šíleně zamilovaná. Řekl, že mě nemiluje, ale prý můžeme být přátelé. Vyhodila jsem ho z bytu. Byla jsem zoufalá. Nasedla jsem do auta a projížděla městem. Celou dobu jsem měla pocit, že mě někdo sleduje. Zajela jsem ke slavné prosklené budově. Byla hodně vysoká a já na samém dně. Zablýsklo se mi před očima a vyjela jsem až nahoru. A co dál??? ... Říkám si: "Jsem tu, Bože. Vezmi si mě k sobě." Sbírám odvahu ke skoku. Slyším za sebou šramot. Ohlédnu se. Je to on. Říká, ať to nedělám. Obloha se zatahuje. Najednou se mi zvrtne noha a já padám dolů. Nic nevidím, neslyším ani necítím. Otevírám oči. Sklání se nade mnou a prosí, abych neumírala. Slyším houkat sanitku. Prší. Kapky deště padají na mé tělo, vlasy i tvář. Naposledy se na něj usměji. Ptá se, proč jsem to udělala. Ráda bych odpověděla: "Bez tebe už mě nebaví žít," ale už nemám sílu. Je konec

Příběh o velké lásce

17. května 2012 v 17:29 | Aduška |  Láska :)
Petr
Jednou v zimě mě parta vytáhla na naši oblíbenou chatu. Pokaždé se nás tam sejde tak patnáct, ale dnes tam byl ještě jeden človíček, kterého jsem ještě nikdy neviděla. Když mi ho kamarád představoval, byla jsem malinko mimo. Byl to ten nejkrásnější kluk, jakého jsem kdy viděla! Byl vysoký, nádherně snědý a byl roztomile miloučký. Měl smaragdově zelené
... Shift+R zlepší kvalitu vyznačeného obrázku. CTRL+F5 aktualizuje webovou stránku.
oči, hnědé vlasy a jeho krásnou tvář zdokonaloval úsměv, který mizel jen výjimečně.
Po společně stráveném týdnu jsme se natolik sblížili, že se z nás stala nerozlučná dvojka a každý nám naši lásku záviděl. Šílelo po něm sice hodně holek, ale on měl mě a já zase jeho.
Pokaždé, když jsme se měli setkat, měl pro mě nějakou drobnost, ať už moje oblíbená lízátka nebo gumové medvídky. Prožili jsme spolu dva roky, které byly nejkrásnější v mém životě. Jezdili jsme se s partou koupat, sjížděli řeky, stanovali jsme, kde se dalo, trávili celé dny povídáním nebo v sedle koní a společně odhalovali kouzla lásky.
Jednoho dne jsem na něj čekala na našem oblíbeném místě. Přijel jako vždy a záhadně se uculoval. Po chvilce přede mě poklekl a vyznal mi lásku: ,,Lásko moje, jsi ta nejúžasnější holka, co znám a to nejlepší, co mě mohlo kdy potkat. Nechci tě nikdy ztratit a chci být už jen navždy s tebou." Pak mi vtisk do ruky malou krabičku, ve které byl překrásný prstýnek. Nezmohla jsem se ani na slovo a v očích se mi třpytily slzy dojetí a nesmírné lásky. Se slovy ,,miluji tě" jsme se rozloučili a on odjel.
Byla jsem moc šťastná, ale ještě ten den mi volala jeho sestra, že moje láska havarovala na motorce. Byl to pro mě šok, protože Péťa nehodu nepřežil! Zhroutila jsem se a špatně se z toho dostávala.
Nakonec jsem se naučila žít i bez něj, ale je to hrozně těžké. Navždy mi ho bude připomínat nádherný prstýnek, který jsem dostala v době naší největší lásky....
Ach ne co se muže přihodit v jeden den v jeden den nejlepší ale i nejhorší pocity =o(

Dívka na pokraji skály

17. května 2012 v 17:27 | Aduška |  Smutek :((
... Shift+R zlepší kvalitu vyznačeného obrázku. CTRL+F5 aktualizuje webovou stránku.
Dívka stojí na kraji skály a přemýšlí jestli má skočit. Má skočit?
Skoč,honem skoč,at to máš ze sebou. Ne nemůžu. Co když se rozhodnu špatně? Budu smrti litovat. Vždyt ti ublížil. Chceš ho mít na očích? Ne nechci. Tak skoč. Budeš na něho pořád myslet.Ale já ho mám pořád ráda. Ale on tě zradil.Dá se to napravit. Promluvíme si o tom. A potkáš ho s jeho novou holkou, že? To bych neunesla. No tak skoč! Nemůžu, co moji rodiče? Když se zabiješ,budeš mít od všeho konečně klid. Nemůžu.…
Skoč, vykašli se na ten zkurvenej život. Nemá cenu tady žít. Máš pro co? Nemáš..Skoč!! Po chvíli zavládlo v údolí ticho…po chvíli bylo přerušeno křikem a zase zavládlo ticho..bylo po všem.
Dívka skončila v útrobách údolí. Pohlcena vnitřním hlasem a utrpením.
Jen černí havrani poletovali nad tímto místem a šířili tuto zvěst dál a dál.. Oblohu po chvíli zakryly černá mračna a těžký letní vzduch protrhly kapky deště. Havrani se stihli schovat,ale tělo leželo dál bezvládně ležet.Vlasy,spadlé do obličeje,pozvolna vlhly a na starém vytahaném tričku se zvětšovaly skvrny od krve.. A ona to viděla. Stála nebo se spíš vznášela nad svým tělem.už neměla své tělo,ale duši ano. Stala se duší. Ale není duše více než tělo?
...cítila pocit prázdnoty..takové,že už není ve svém těle,může letět kamkoli. Může se jít podívat kamkoli..co dělají její příbuzní? Truchlí..? Ví , že zemřela?..opdál přijel štastný pár. Kluk a pohledná dívka. Sedli si na deku, kterou sebou přivezli na kole. Lehli si a začali se mazlit. Dívka ce otočila a pohlédla dolů do údolí. Spatřila ji. Spatřila tělo dívky,už dokonale promočené deštěm a krví. Zakřičela,kluk nechápal co se děje,ale dívka mu ukázala prstem směrem na tělo. Oba utekli... Tělo bez duše dál jen leželo..a duše se vznášela dál a dál...
...lehké poryvy větru ji odfoukávali dál od jejího těla....Na chvíli zaváhala-Opravdu se chce vzdálit? Zanechat své tělo jen tak ležet? ...Ale pak jen splynula v vánkem a plula..nejdříve nad loukami a rybníkem..ale pak začala nabírat výšku.. najednou viděla pod sebou město, kostelní vež, celý kraj jako na dlani.... Chtělo se jí brečet, byla zmatená, nevěděla co chce, ani kam míří...jenže nemohla dělat vůbec nic...Byla v rukou vzduchových vírů....
....její duši profoukával studený vítr..teprve jak uviděla svoje tělo,jak bezmocně leží v krvi,uvědomila si,že je mrtvá..že se už nikdy nevrátí do svého těla .Chci zpátky!!! Ale to nepomohlo...je rpyč navždy..ted se bude jen proplouvat mezi mrakama a dívat se na svět, na svět, který chtěla opustit, který opustila a už se do něj nenavrátí..horká slza jí udělala nesouměrnou a neviditelnou čáru na obličeji...
Stálo to za to? Je tohle to, co jsem chtěla? Jak jsem si vlastně představovala smrt? Je to vysvobození? Utrpení? Dostanu se do nebe? Pekla? A existují tyto světy vůbec?
Myšlenky vířily kolem dokola a ona byla stále zmatenější....
Začínala toho litovat...začínala si uvědomovat, že jí bude chybět rodina. Její máma, která jí vždy pomohla, vždy jí poradila, někdy vynadala, ale v jádru měla pravdu.
Táta...moc si s ním nerozuměla, ale bude jí chybět..měl dobrý smysl pro humor..s bratrem se věčně hádala...ale teď....cítí k němu lásku-sourozeneckou lásku..
Oči se jí zalily slzami..dál a dál jí vítr odfukoval..vzdalovala se..ten pocit prázdnoty se čím dál prohluboval.... je konec..
V dáli se ozvalo houkání....tudůtudůtudůtudůůů ohlédla se..spatřila sanitku jak jede k jejímu tělu. Od někud se ozval hlas..."máš možnost se vrátit pokud chceš, musíš se jen včas dostat ke svému tělu".
Ano, ano! chci.....
Zkoušela pohnout sebou...nešlo to...fooukal moc silný vítr..nešlo to
Už už byla u svého těla...překonala tu mocnou sílu větru..těšila se na svou rodinu,jak je všechny obejme a políbí.Bratrovi řekne že ho má moc ráda,že bez něho nemůže být.Rodičům,že je nikdy neopustí.. Ale...uviděla jak lidé ze záchranky se zvedli a kráčeli ke svému vozu..
Ne,nestihla to.Nějaká mocná síla ji odvanula pryč od svého těla.Plakala.Už nikdy se neuvidí se svou rodinou...ne to přece nechtěla to ne! Bylo pozdě, pozdě na nějaké přehodnocování své smrti..už to nelze vrátit. S touto myšlenkou se nechala unést lehkým letním vánkem nasáklým deštěm. Už je konec....

Láska a bolest

17. května 2012 v 17:25 | Aduška |  Smutek :((
Láska a bolest no to k sobě vážně sedí dit mi všichni jsme ti co o tom hodně vědí. Já vídím kolem sebe divný lidi co o lásce hodně vědí ale poradit mi to ne snad se to nějak časem změní. Já chodím v dešti a nevnímám na lidi, kolem se dívám smutnou hudbu ve sluchátkách mívám a přemýšlím jak všem lidem říci, že za svou masku už se neskrývám protože dávno už žádnou nemám=o(
Láska a bolest
Láska je jako okouzlení,
někdy jako hrozný sen,
milovat je jako snění,
ikdyž někdy bolí hned.
Miloval ji a ona jeho,
jak krásné to bylo napohled.
Ale potom znenadání,
on jí řekl: '' Zapomeň. ''
Ona zaskočená byla,
on byl ten, s kterým dítě chtěla.
On byl ten, s kým v noci spala.
Nevydala ani hlásku,
vzala žiletku a pásku.
Pásku přes ústa si dala,
a život žiletkou si vzala.
Boles
Viděl její smutnou tvář,
kterou smýval její pláč.
Viděl její oči uplakané,
její vlasy krásně rozcuchané.
Viděl její třesoucí se ruce,
cítil, jak moc ji bolí srdce.
Netušil, že takhle bolí láska,
nevěřil, že tohle je ta kráska.
Ta, kterou opustil a kterou miloval,
díval se na ní a litoval.
Chytil ji za ruku a prosil,
aby mu odpustila.
Ona vstala a navždy ho opustila.
Moje srdíčko
Srdce svý ze zlata na dlani nosím,

už mi ho neberte
o to vás prosím.

Celé je rozbité,v
dlani se drolí,

to co z něj zbylo
je pokryto solí...

Trápím se ,pláču
jak raněné zvíře,

nechám si ukovat
železné mříže,

aby mě chránili
před lidským zlem,

budu je nosit nocí i dnem...

Bát už se nemusim, mříže už mám,

už nikdy v životě si je nesundam...


Boles
Viděl její smutnou tvář,
kterou smýval její pláč.
Viděl její oči uplakané,
její vlasy krásně rozcuchané.
Viděl její třesoucí se ruce,
cítil, jak moc ji bolí srdce.
Netušil, že takhle bolí láska,
nevěřil, že tohle je ta kráska.
Ta, kterou opustil a kterou miloval,
díval se na ní a litoval.
Chytil ji za ruku a prosil,
aby mu odpustila.
Ona vstala a navždy ho opustila.
Moje srdíčko
Srdce svý ze zlata na dlani nosím,

už mi ho neberte
o to vás prosím.

Celé je rozbité,v
dlani se drolí,

to co z něj zbylo
je pokryto solí...

Trápím se ,pláču
jak raněné zvíře,

nechám si ukovat
železné mříže,

aby mě chránili
před lidským zlem,

budu je nosit nocí i dnem...

Bát už se nemusim, mříže už mám,

už nikdy v životě si je nesundam...
Chtěla bych...
Chtěla bych mlčet,
ale musim mluvit.
Chtěla bych umřít,
ale musim žít.
Chci být s Tebou,
ale musim Tě opustit.
Chtěla bych být šťastná,
ale asi musim trpět.
Proč to takhle všechno musí být???
Já chci jen šťastně životem jít.
Nechci už být na světě,
když nemůžu mít Tebe